Co dělají žížaly v zimě?

17.9.2017 | autor: Redakce PŽ

Co dělají žížaly v zimě?

Krajinu pokryl sníh a teplota klesá hluboko pod bod mrazu. Inu, zima je tu. Mnohý čtenář si v tento čas jistě vzpomene na všechny ty živáčky, kteří se nemohou uchýlit k sálajícím krbům či radiátorům a přesto se chtějí dočkat příchodu jara.
 

Jak se zvířata připravují na zimu?


Jistě víte, že mnoho druhů ptáků již dávno odlétlo na jih. Podobně jako jeden druh motýla, danaus stěhovavý, který se z jižní Kanady již v listopadu přestěhoval do teplíčka ve středním Mexiku. Jiní živočichové, jako plši, ježci či syslové, přečkávají zimu ve stavu podobném spánku, hibernaci. Celé týdny nejedí a nepijí, jejich tělesná teplota klesá, podobně jako u plazů a obojživelníků, na úroveň teploty okolního prostředí a jejich životní pochody se zpomalují. Například srdce sysla bije šestkrát pomaleji a plíce vdechují jen dvakrát za minutu.

Medvědi nebo jezeveci pak patří k „nepravým" zimním spáčům, jejich teplota a dech se nemění. Prostě jen spí, za zimu se však několikrát probouzejí. Živočichům aktivním po celou zimu pak pomáhají přežít zásoby tuku a husté peří či srst.
 

A co vlastně dělají v zimě žížaly?


Položili jste si však někdy otázku, jak zimu přečkávají žížaly, významní pomocníci zahrádkářů? Odpověď není vůbec jednoduchá. Našich 62 druhů žížal totiž můžeme rozdělit do tří skupin, jejichž zástupci mají rozdílnou životní strategii, včetně způsobu přezimování.

Příslušníci první skupiny s příchodem mrazů hynou a zimu přečkávají pouze jejich kokony (kožovité vaječné kapsule s jedním či více zárodky). Tyto žížaly jsou tedy nuceny dokončit celý životní cyklus během několika měsíců.

Žížaly z druhé skupiny pak zimní období přežívají ve stádiu dočasného klidu, tzv. kviescenci. Ty s poklesem teploty pod určitou hodnotu vytvářejí v půdě komůrky vystlané slizem, stočí se v nich do klubíčka a z těla vyloučí většinu vody (krystalky ledu by potrhaly jejich měkké tkáně). Jejich fyziologické pochody se zpomalují a žížaly tráví ze svých tukových zásob. Vědci nedávno zjistili, že pokud je zima příliš dlouhá a tuku se již nedostává, mohou žížaly dokonce rozkládat a trávit i své krevní barvivo, hemoglobin. K aktivnímu životu se tyto žížaly vracejí s nástupem vyšších teplot v březnu či dubnu.

Třetí skupina zahrnuje pravé zimní spáče. Ti zalézají na konec svých chodeb sahajících hluboko do půdy, kde se chovají podobně jako zástupci druhé skupiny. Nástup klidového stádia, tzv. diapauzy, u nich však není podmíněn poklesem teploty, ale je, podobně jako u hmyzu, závislý na změnách délky dne.

Ať již žížaly přezimují jakkoliv, popřejme těmto užitečným tvorečkům dostatek sil a mírnou zimu. Však oni se nám na jaře bohatě odmění. Jak? O tom až někdy příště.


RNDr. Václav Pižl, PhD.



Autor: Redakce PŽ

Facebook Vybrali SME Linkuj Google

Mohlo by Vás také zajímat:

Zpět

Komentáře
Vložit nový komentář
Hodnocení: 0
Vložil: Kamča Neregistrovaný | 2010-12-14 18:51:49
A co šneci? Viděla jsem, že mají takový víčka na ulitách...
Hodnocení: 0
Vložil: Lola Neregistrovaný | 2010-12-09 20:21:37
To je sranda!
Jméno:
Komentář:
Ověření:

© ISSN 1804-106X - online magazín Praktický-život.cz.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího bez souhlasu zakázáno.