Pejskařské omyly: „sáňkování“ a anální žlázy
„Slečno, měl váš pes někdy vyčištěné anální žlázy?“ zaskočil mě mladík pozorující mého psa, který zrovna pilně „sáňkoval“ po trávě. Zvláštní otázka, většinou pro „kontaktáž“ slečny postačí obligátní dotaz na to, kolik je hodin, říkala jsem si a nedůvěřivě jsem opáčila: „Vy jste snad veterinář?“ Mladík sice veterinář nebyl, ale s análními žlázami měl pravdu a jsem vděčná, že neprošel lhostejně kolem.
Mezi pejskaři koluje mnoho předsudků o tom, jak o psy nejlépe pečovat a co znamená to či ono, co pes dělá. Tak například ono sáňkování, kdy pes (hlavně po vykakání) tahá zadek po zemi, jako by se chtěl utřít, si nemálo chovatelů vykládá, jako že pejsek potřebuje odčervit.
Také jsem si to myslela, protože mi to několik „služebně starších“ pejskařů poradilo. Mnohem spíš však sáňkující čtvernožec potřebuje vyčistit přeplněné anální váčky, které ho nepříjemně dráždí. Ano, anální váčky… to vážně existuje.
Práce pro veterináře
Někteří šikovní pejkaři zvládají psovi vyčistit anální žlázy sami, ale podle mě to chce trochu cviku, zkrátka vědět, kam sáhnout, abyste zvířeti ještě nepřítížili. Mně ten úkon sice veterinářka názorně ukazovala, ale přesto bych si na to netroufala. (Ono sekret z análních žláz i dosti výrazně páchne, takže i já, která se považuji za otrlou, mám trochu obavu, že bych vprostřed „operace“ prostě smrady nevydržela a utekla na vzduch.) Tenhle „zákrok“ vás však v ordinaci vyjde kolem padesáti korun, takže snad není nutné to umět sám.
Důležité je vědět, že to existuje a že s tím psi mohou mít problémy. Žlázka se může ucpat a v místě se může udělat píštěl či může dojít k nějaké infekci, i chronické – a z třívteřinového zákroku je rázem delší léčení, opakované návštěvy zvěrolékaře, navíc je to pro pejska nepříjemné a bolestivé.
Další mýtus padl
Jeden pejskařský omyl tedy padl. Moje veterinářka mi tohle všechno vyvětlila. Už na odchodu z veterinární ordinace jsem prohodila, že jsem slyšela, že kdyby psi žrali kosti, tak by s análními žlázami potíže neměli, protože kousek kůstky opuštějící trávicí trakt konečníkem by na žlázku patřičně zatlačil a sekret by se tak uvolňoval přirozeně sám. Veterinářka se znovu chytla za hlavu a zoufale pravila, že to je další z mýtů, který mezi chovateli koluje. Kosti nekosti, čistit se to musí. To se pochopitelně týká mazlíčků, kteří s análními žlázami nějakou potíž mají. Většina psů – naštěstí – s nimi celý život nemá nic a sáňkování si užívá leda jako pejsek na obrázku.
Autor: Hana Kačerová
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.