Dětské lásky
Každý jsme si tím prošli – dětská milostná psaníčka, rozklepaná kolena, zarudlé tváře, spletené ruce na vycházkách, pusinky posílané vzduchem... Jak známo, láska nepatří jen do světa dospělých. Najednou, jako rodiče, to vše vidíme s odstupem jedné generace. Jak se ale postavit k letmým a pro nás až maličko legračním a bezvýznamným láskám svých dětí?
Ne, nesmějte se. Pro děti je jejich zamilovanost stejně důležitá a intenzivní jako naše milostná vzplanutí. Jen si s ní ještě nevědí pořádně rady. Většinou se nechtějí ani moc svěřovat a tak z nich každé slovo páčíme jen s vypětím všech našich sil. Jejich city jsou upřímné, plné a tak jaksi barevnější než jak to vídáme ve světě dospělých. Kdo ví, zda bychom si z jejich nezkušenosti vlastně neměli vzít příklad. Děti se v tomto předškolním a raně školním věku snaží chovat tak, jak to viděli ve svém okolí nebo v nejrůznějších filmech. Vzory jsou v tomto období důležitou směrnicí jejich života. Proto se snažme dávat jim ten nejlepší příklad.
S příchodem puberty a pohlavního zrání se prožívání lásek začíná výrazně měnit. Tělo se dospívajícímu zdá na obtíž, výkyvy nálad a emoční nestabilita způsobuje značnou rozechvělost. Tento věk "hledání sebe sama" už nechce jen nevinné držení za ruce a hrání si spolu na písku, očekává víc. Tak se pomalu začínají naše vztahy přetvářet z platonické úrovně na úroveň, jakou známe v dospělosti. Je to cesta trnitá a pro dospívající velice těžká. Kolik jen udělají chyb a nerozvážností! Buďte proto připraveni kdykoliv jim podat pomocnou ruku, snažit se dávat jim najevo, že na vás se mohou spolehnout, že jste neustále nablízku. I když si dospívající kolem sebe tvoří auru, která každému jasně říká: "Jdi pryč, tohle chci zvládnout sám", většinou jen neví, jak požádat o pomoc. Buďme tedy ostražití a vždy připravení jim pomocnou ruku opravdu podat.
Autor: Redakce PZ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.