Tajná zákoutí přitažlivosti

4.8.2014 | autor: Redakce PŽ

Tajná zákoutí přitažlivosti

Otázka psychologa zní: „Zkuste si představit, že máte v rukou nástroj, díky kterému jste pro druhé přitažliví. Co to ​​podle vás je?“ Tlustá peněženka? Filip v hlavě, či nadpozemská krása? Odpověď je přitom mnohem jednodušší. Přitažlivost tkví ve vaší pozornosti.

I vám se jistě někdy stalo, že vás neskutečně štvalo, když vás osoba, po které jste toužili, ignorovala. Pocity frustrace a hněvu nejsou v tomto případě ničím výjimečné, protože každý z nás touží po pozornosti ostatních. A pokud jsme ve vztahu, ve kterém si nás partner nevšímá nebo netráví s námi tolik času, kolik my potřebujeme, máme tendenci se zlobit a urážet. To jen všechno kvůli tomu, že jsme osamělí. Často jsme dokonce rádi, že se s námi ten druhý hádá, protože to pokládáme za náznak toho, že mu nejsme úplně ukradení. Funguje to tak i naopak. Pokud nás někdo rozzlobí a nepomáhá ani hádka, raději se stáhneme a nevěnujeme mu pozornost. Dáme mu tak prostor k přemýšlení.

První krok - vzbuzení pozornosti

Další otázkou je, proč lidé pozornost druhých tak vyžadují. Bez ohledu na to, zda jsou extrovertně, nebo spíše introvertně založení. Odborníci se domnívají, že to může být spojeno s našimi potřebami v období dětství, kdy jsme byli zcela závislí na pozornosti našich rodičů. Nezájem ze strany těch nejdůležitějších byl pro nás životu nebezpečný, protože jsme byli bezmocní. Zkuste si vzpomenout, když se jednou vašim rodičům stalo, že přišli do mateřské školy po vás později než obvykle. Měli jste pocit, že na vás zapomněli, že vás tam nechali schválně a už vás nechtějí.
V dospělosti je to pak trochu jiné, většinu potřeb si umíme zajistit sami, ale lásku, pozornost a uznání druhé osoby ne. Stále chceme být pro někoho výjimeční. A to i v době, kdy jsme materiální zabezpečení, žijeme si svým standardem na místě, ve kterém se cítíme dobře a máme své vlastní záliby. Dokonce ani množství přátel nám nenahradí potřebu být milovaným a být pro někoho něčím víc než ostatní. Zavání to sice sobeckostí, ale to jsme prostě my - lidé. Jeden jako druhý.

Pozornost jako balicí technika

Na tomto principu stojí i množství způsobů jak „sbalit“ svůj objev. V podstatě to můžeme shrnout do několika bodů, které neustále dokola opakujeme - věnovat pozornost, nevěnovat pozornost, obnovit pozornost. A tak stále dokola. Psychologové to nazývají „hard to get“. Proč si někoho vůbec nevšímáme a kvůli někomu jinému jsme schopni chovat se jako kdybychom to nebyli ani my? Kdy je ve vztahu ta správná chvíle, abychom se dělali nedostupným, a kdy toho druhého zahrnovat pozorností? I na tyto otázky odpovídá studium psychologie. Právě psychologové se shodnou na jednom. Nejdříve je třeba ten zájem vzbudit. Pokud někdo chce naši pozornost získat, snaží se udělat vše pro to, aby nám ukázal, že je něco víc než ostatní a že je zajímavý. Tedy, jednoduše řečeno, zdá se nám být atraktivnější než jiní.

Harmonie je důležitá

Je velmi důležité uvědomit si, že mezi jednotlivými kroky by měla být vyrovnanost. Když se s někým seznámíme, je optimálnější být nejdříve milý a až po vybudování si určitého vztahu se stát trochu nedostupným. Zapamatujte si jedno: „Nedostupnost v druhých vzbuzuje touhu.“ Pokud budeme tomu druhému neustále plnit jeho požadavky a přání, stanou se z nás akorát tak jen přátelé, protože mezi námi nevznikne žádná vášeň a touha.

Na straně druhé není zrovna nejlepším způsobem ani to, pokud se od prvního momentu budeme hrát na nedostupného, protože nás ostatní mohou vnímat jako namyšleného. A to nám na atraktivitě mnoho nepřidá.

Jak tedy na to?

Pro získání si toho druhého existuje několik velmi dobrých rad. Pojďme se tedy na ně společně podívat. V případě, že hned na začátku dáme najevo své city, objekt naší touhy se sice potěší, ale nebude nad námi přemýšlet jako o člověku, se kterým by chtěl mít něco víc. Nicméně pokud své city nedáváme hned najevo, potenciální partner se nad námi více zamýšlí, není si jistý, na čem je. To v něm vzbuzuje zvědavost a touhu odhalit naše city. No a tady nastupuje zlatá přímá úměra. Čím více nad námi bude přemýšlet, tím více na nás bude myslet, až se mu začne zdát, že nás nedokáže pustit z hlavy. Jaká jednoduchá matematika! No realizace je trochu těžší. Pokud si tedy nevíte rady se svým ignorujícím partnerem, kterého vy zahrnujete láskou a něhou, zkuste to otočit. Možná to bude zpočátku trochu těžší a může se stát, že se chvíli budete ignorovat navzájem, ale po pár dnech pocítíte změnu. Opravdu. Psychologie přece nikdy nezklame. 



Autor: Redakce PŽ

Facebook Vybrali SME Linkuj Google

Mohlo by Vás také zajímat:

Zpět

Komentáře
Vložit nový komentář

Bohužel zde nejsou žádné komentáře.

Jméno:
Komentář:
Ověření:

© ISSN 1804-106X - online magazín Praktický-život.cz.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího bez souhlasu zakázáno.