Plánujete půdní vestavbu? Příklad z praxe, jak uspořit peníze

V svém minulém článku jsem se zamýšlel nad deformací cen a hodnotových vztahů ve stavebnictví na příkladu půdních vestaveb nových bytů. Uvedl jsem srovnání mezi stavbou na zelené louce a půdní vestavbou, jaké části stavby při půdní vestavbě můžeme vypustit oproti stavbě na zelené louce, jak je půdní vestavba materiálově a energeticky výhodnější a jak by z toho měla teoreticky plynout i ekonomická výhodnost půdní vestavby.

Několik měsíců po napsání článku mi okolnosti přihrály test natvrdo, abych si mohl na vlastní kůži ověřit, jestli mé závěry korespondují s realitou. V rámci své profese jsem získal jednu z nejvýhodnějších zakázek mé praxe. Ozval se mi spolužák z ročníku, majitel středně velké stavební firmy, že vyhrál výběrové řízení na půdní vestavbu pěti menších mezonetových bytů v jednom starším domě v centru Prahy. Společenství vlastníků se rozhodlo investovat do využití své půdy a nové půdní byty po dokončení rozprodat, a získat tak prostředky pro zásadní rekonstrukce domu.

Jak se vyhnout zbytečným výdajům?

Jedná se o dům z konce 19. století s půdorysnou plochou 15x21m, takže průměrná užitná plocha jednoho z pěti nových bytů je i s mezonetem asi 65m2. Můj spolužák podrobně prostudoval projekt vestavby a zdálo se mu podezřelé, kolik konstrukční a betonářské oceli a betonu bude muset spotřebovat, bude-li se chtít striktně držet projektu. Pro laiky - konstrukční ocel znamená ocelové traverzy a betonářská ocel jsou dráty do betonu. Té konstrukční oceli bylo potřeba 25 tun, betonářské oceli 3 tuny a betonu 25m3, což je 4-5 automíchaček. Spolužák mě poprosil, abych se k projektu vyjádřil a pokusil se náklady omezit.

Prošel jsem projektovou dokumentaci a v principu jsem ji hodnotil podle kritérií využitelnosti již postavených částí domu, které jsem popsal v předchozím článku o půdních vestavbách. Zjistil jsem, že kolega, který vypracoval uvedenou projektovou dokumentaci, některá zásadní zmíněná kritéria nevzal v úvahu a projektoval, jako kdyby pod podlahou půdy nebyly v podstatě zdravé a únosné stropní trámy neobvykle velkých dimenzí, jako kdyby pod půdou chyběla jedna z nosných stěn domu (stačilo by projít podlaží pod půdou, aby se zjistilo, že ta opomenutá stěna v domě skutečně existuje) a jako kdyby spousta trámů v krovu byla nepoužitelná a na vyhození.

Stačí selský rozum

Po tomto zjištění mě spolužák požádal, abych projekt předělal, a dohodli jsme se, že jako honorář dostanu domluvená procenta z ceny ušetřené oceli. Z těch pětadvaceti tun konstrukční oceli zůstalo osm a betonářská ocel se nepoužila vůbec. Vydělal jsem si o mnoho více, než by byla cena mé části projektu při klasickém postupu projektování, a výsledná úspora na stavbě bude cca 1,5 milionu korun!

Na tomto příkladu chci ukázat, že opravdu pečlivé zvažování při rozhodování o stavební investici a konstrukční koncepci stavby může přinést citelnou úsporu. Chápu, že pro laika je to nesmírně obtížné, vychytat speciální podrobnosti, například takové, jaké se ukázalo možné vychytat v tomto uvedeném případě. Ale možná stojí za to začít „pouze" s využitím selského rozumu a třeba zdánlivě nelogického pocitu, že něco nesedí. Většina lidí s běžným příjmem si také rozmýšlí, jestli při koupi běžného auta zaplatí o 12 tisíc více za metalízu, pokud ta metalíza ovšem není jejich srdeční záležitost.


Ivan Beneš (více o něm zde)

Autor: Redakce PŽ

Facebook Vybrali SME Linkuj Google

Mohlo by Vás také zajímat:

• Přijímačky nanečisto Cermat představují klíč k úspěchu při přijímacích zkouškách
• Vyplatí se investovat do tepelného čerpadla?
• Kulajda a čočka: Tradiční české recepty, které budete mít hned hotové
• Vandalové se nezastaví ani před hrobem. Citovou újmu pojištění nahradit nedokáže, materiální ale ano

Zpět