Leden na zahradě

Zahrádkářský seriál je opět tady! Nevíte, co můžete v lednu udělat pro svou zahradu? Venku leží sníh, půda je zmrzlá, do jara ještě velmi daleko... Vaše zahrádka vás ovšem stále potřebuje. Jak? Přečtěte si následující článek.

Práce na zahradě v lednu: co na to klasik?

„Ani leden není pro zahradníka dobou nečinnosti," říkají zahradnické příručky. Zajisté nikoliv; neboť v lednu zahradník hlavně pěstuje počasí.

S počasím je to totiž zvláštní věc: nikdy to s ním není v pořádku. Počasí vždycky přestřeluje na jednu nebo na druhou stranu. Teplota se nikdy nestrefí se stoletým normálem; buď je pět stupňů pod ním, nebo pět stupňů nad ním. Srážek je buď deset milimetrů pod normál, nebo dvacet milimetrů nad normál;  není-li příliš sucho, je nevyhnutelně příliš mokro. Mají-li i lidé, kterým jinak do toho nic není, tolik důvodů stěžovat si na počasí, jakpak teprve zahradník!

                                                                                              Karel Čapek: Zahradníkův leden

  Jak zbavit zahradu nešvarů?

Leden je pro zahrádkáře nejhorší měsíc. Nedá se skoro nic dělat - tedy kromě doporučovaného setřásání sněhu z větví, ale to nás nevytrhne. Kromě pěstování počasí, krmení ptáků, listovaní zahradnickými katalogy a čtení literatury o vytoužených rostlinách se tedy můžeme zabývat úvahami o tom, jak by měla vypadat a čemu by měla sloužit naše zahrada. Pokud chceme zahradu jen vlastnit, pozveme si zahradního architekta (ale i tehdy je dobré mít zevrubnou představu o tom, co vlastně na zahradě chceme či nechceme dělat) a necháme to na něm. Pokud ale zahradu tvořit a vytvářet (případně přetvářet) baví nás samotné, je dobré zvážit několik věcí.

V našich zahradách se objevuje několik nešvarů. Jsou to zaprvé všudypřítomné zeravy (thúje). Já vím, že každou desátou získáte v hobbymarketu zdarma, ale i tak, je to důvod, aby byly úplně všude? I kdyby všechny rostly do krásy a síly, byl by výsledek poněkud pochmurný, stinný a hřbitovní.  A ony většinou spíš někde živoří, reznou, žloutnou a usychají. Proč nesázet raději bezy, šeříky, dříny a dřišťály, hlohy, kaliny a meruzalky, hlohy, ptačí zoby, šípky a trnky, zimolezy, skalníky, pustoryly, trojpuky, tavolníky, lísky a čilimníky? Ať to kvete, ať to voní, ať to plodí, ať si na tom můžeme pochutnat my nebo aspoň ptáci a plchové, ať je to pestré a rozmanité. Nedělejme ze svých zahrad mrtvá místa bez nápadu - na stranu k sousedovi řada prosychajících zeravů a na stranu do ulice vysoká zeď.

Oživte zahrádku, zbavte ji zdí

Ty zdi - to je další nešvar. Představte si, že byste chodili po chodnících a míjeli jen šedé plechové ploty a šedé betonové zdi vysoké dva metry.  A nad nimi ostnatý drát. Oko kolemjdoucího chce taky potěšit, spočinout na svěží zeleni, pokochat se růžemi a pivoňkami, tajemnými zákoutími. Aspoň drobné průhledy prosím... Pochlubte se svou krásnou zahradou, svými květinami či trávníkem. Není třeba vzdát se soukromí a bezpečnosti, ale když vám pro to nestačí pergola či altánek a pro ono přiměřený plot či nižší zídka, stavějte ty zdi aspoň hezké a zajímavé. Nebo je nechejte popnout břečťanem.

Dále pro potěchu duše a oka bližního svého zvelebujte své předzahrádky, nemusí všechny volné plochy sloužit jen pro venčení psů.

Odvážnému zelenina zraje...

Pokud je ve vás aspoň kousek dobrodruha, zkuste si vyhradit záhonek pro nějakou zeleninu a ovoce. Nevypěstujete sice nic moc chutnějšího či zdravějšího, než je v sezóně ke koupi na zelném trhu, ale pokud se vám podaří vypěstovat „něco k snědku" z rostlin, kterým jste asistovali už od semínka či malé sazeničky, budete na ně i na sebe patřičně pyšní. Neztrácejte však nadhled, když vám vaše výpěstky zničí kroupy, hmyz, krtek či jiná nepřízeň osudu. Nevykupujte svazek ředkviček deseti mrtvými krtky, každodenním sbíráním slimáků, řevem na sousedovy děti či chemickými postřiky, když si jej (ten svazek ředkviček) můžete koupit za pět korun. Děláte to sobě pro radost, ne pro zlost. Zkuste to pro začátek s těmi výše zmíněnými ředkvičkami, dále s hráškem, s mangoldem a s třešňovými rajčaty. Mezi to rozhoďte semínka kopru a zasaďte měsíčky. Nebude to tak romantické jako besídka porostlá růžemi, ale i tak to bude mít svůj půvab.

Rozmýšlejte se pořádně, než na svou zahradu něco zasadíte. Nastudujte si alespoň to, jaké má vaše vyvolená rostlina nároky a jak moc vyroste. Ať pak nemáte na zahradě místo bujného keře neduživého chcípáčka, nebo naopak nemusíte stínat korunu vzrostlého stromu kvůli elektrickému vedení či zastíněným oknům.

Přizpůsobte se přírodě!

Rozmýšlejte se pořádně, než na své zahradě něco nevratně změníte. Pokácet vzrostlý strom trvá chvíli, ale čekat než vyroste... I křivý strom dává stín. Držte se při výsadbě rostlin charakteru okolních zahrad a okolní přírody. Jestli vlastníte mokřad, zkuste si jej nejdřív oblíbit, než ho celý odvodníte a vybetonujete. Jestli vlastníte jabloňový sad, zkuste přijít na chuť štrúdlu a jablečnému moštu. Jestli je vaše zahrada stinná a vlhká, dejte šanci kapradinám. Zkuste to s těmi rostlinami, pro které má vaše zahrada ideální podmínky. Ctěte genia loci a přirozený habitus dřevin a odměnou vám bude čarokrásná zahrada.


Mgr. Anna Ogrocká (více o ní zde)

Autor: Redakce PŽ

Facebook Vybrali SME Linkuj Google

Mohlo by Vás také zajímat:

• Vydejte se na zahraniční motoexpedici plnou adrenalinové zábavy
• Jak trénovat pozornost u dětí?
• Těstoviny: nejznámější druhy italských těstovin
• Útulná zahrada: Jak vytvořit pohodlný venkovní koutek

Zpět