Prázdniny u babičky a dědy. Kazí prarodiče vaše děti?
Určitě to znáte: Jedete i s dětmi na víkend ke svým či partnerovým rodičům a vaše doma vcelku obstojně a ukázněně fungující dítka jsou v přítomnosti babičky a dědy jak utržená ze řetězu. Pravidla zavedená doma jim najednou nic neříkají, všechno pokoušejí a u babičky s dědou jim téměř vždy vše projde. Vy máte za chvíli pocit, že se z vás stal zlý hlídací pes, který se snaží udržet dítko alespoň trochu v mezích, ale jakmile potomka trochu okřiknete, babička nebo děda se hned začnou přimlouvat, ať na něj nejste tak přísní, protože přece o nic nejde. Vy jste po víkendu otrávení a rozladění z toho, jak se děti chovají, pochybujete o svých výchovných schopnostech a jste naštvaní na děti, na babičku s dědou i na sebe.
Jakmile přijedete od babičky a dědy domů, děti po chvíli fungují daleko lépe a věci jsou zase v domácích mezích. A ve vás je velký otazník - pokud děti takhle fungují, když jsou s babičkou a s dědou a vy jste u toho, jak to asi vypadá v době, kdy vy tam nejste a platí všechno, co jim babička s dědou dovolí? A s obavou si říkáte, jestli vám děti během týdenního či delšího pobytu u babičky s dědou úplně nezvlčí a nestanou se z nich nevychovaní a nezvladatelní jedinci - přesně takoví, jací rozhodně nechcete, aby byli? Jak to vyřešit? Jsou vůbec prázdniny u prarodičů dobrý nápad, když si babička s dědou nechají skoro skákat po hlavě?
Jiná domácnost, jiná pravidla
Ve skutečnosti je to zřejmě tak, že když u toho nejste, děti fungují s babi a dědou lépe, než si představujete. Nejvíce problematická je totiž právě ta situace, kdy jste s dětmi všichni dohromady - tedy vy jako rodiče a zároveň babička s dědou jako prarodiče, protože není jasné, jaká pravidla platí. Protože už jenom z faktu, jestli jste vůči dítěti rodič nebo prarodič, pramení značné rozdílnosti a jiná zodpovědnost a je jasné, že přístup k dítěti není stejný, ale značně rozdílný. Děti prostě něco jiného můžou a nemůžou s vámi a něco jiného s babičkou a dědou.
Největší zmatek a problém tedy působí právě to, že není jasné, čí pravidla platí - jestli ta od rodičů, nebo ta od prarodičů. A tak se stává, že některé chování dětí, které vám jako rodiči vadí, babičce s dědou nevadí - takže oni nezakročí, ale vám to nedá a zakročíte - jenže ono je to vlastně ze strany prarodičů dovoleno, takže je vaše intervence často neúčinná a dítě prostě neposlechne. Zkrátka zmatek. A tak je jednoduší, když tam nejste. Babi s dědou si s vnoučaty prostě poradí po svém.
Když se děti vrátí od babičky a dědy domů
A co pak, až se vaše děti vrátí od babičky a dědy domů, nebudou příliš rozjívené, nezvladatelné a podobně? Asi budou. Ale pokud k tomu správně přistoupíte, nemusí to být problém. Problémem totiž není to, že s babičkou a s dědou platí jiná pravidla než s rodiči. Dítě je schopno se vcelku bez problémů přizpůsobit a přepnout z jedněch pravidel do druhých. Už batole je schopno pochopit, že u babičky s dědou je to jinak než doma. A pokud mu to není jasné samo o sobě, je namístě mu to vysvětlit.
Když přijede rozjívené dítě z pobytu u prarodičů a očekává, že mu budete dělat plný servis včetně zouvání bot, prostě mu vysvětlete, že u babičky a dědy to tak je, protože jim to tak vyhovuje, ale doma rozhodně platí to, co obvykle. Tedy například to, že si boty zouvá samo. Dítě se může i chvíli vztekat a dožadovat se toho, aby to bylo jako u babičky, ale čím jednoznačněji budete trvat na tom, že platí pravidla domácí, tím rychleji jejich vztek přejde.
Rozhodně se tedy není třeba obávat toho, že by dítě během prázdninového pobytu u babičky zvlčilo a stalo se nevychovaným klackem, který čeká, že za něj všechno udělá někdo jiný, ale je třeba být připraven na návrat a připomenout, že každý to má jinak a není na tom nic divného.
Anita Michajluková (více o ní zde)
Autor: Redakce PŽ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.