Vybíráme nemovitost
15.12.2010 | autor: Redakce PŽ
Koupě nemovitosti je krok, který ovlivňuje budoucí směřování našeho života a zároveň to není záležitost, kterou by většina z nás podnikala každý den. Určitě se shodneme, že je užitečné pro budoucí spokojené bydlení vše pečlivě zvážit a prodiskutovat se svým partnerem, a to právě s ohledem na dopad této změny do našeho budoucího života. Výhodná koupě? Nenechte se zmást logikou.
Ze své zkušenosti mohu říct, že názory ženy a muže jsou mnohdy velmi rozdílné a pro druhou stranu i překvapivé. A to, co z pohledu muže vypadá jako jasná volba, je pro ženu nepřijatelné, a samozřejmě to platí i naopak. Se svou ženou jsme pořizovali postupně několik nemovitostí a musím říct, že se nám vždy v konečném výsledku vyplatilo vzájemně vše probrat ze všech možných stran a brát vážně názor toho druhého.
Vybavuji si jednu situaci, kdy jsem přišel domů se skvělou a na první pohled zajímavou nabídkou na koupi pozemku. Na tu lokalitu skvělá cena, velikost akorát na dům a menší zahradu, v blízkosti zeleň, lokalita na kraji města, zastávka MHD 50 metrů, zkrátka jak by řekl klasik: "Samá pozitiva a sociální jistoty." Ale to platilo pouze do doby, než navštívila pozemek má žena. Viděl jsem na ní, že se jí to vůbec nelíbí, ale i přesto jsem se ji snažil přesvědčit logickými argumenty. Po chvíli naší konverzace mi žena položila zdánlivě nevinnou otázku: "Kdyby nehrály roli peníze, koupil bys to?" "Ne, vypadlo ze mě téměř okamžitě." A bylo jasno, že se mi to místo vlastně zase tolik nelíbí, a to, co se mi tolik líbilo, byla pouze ta cena.
Výhodná koupě není vždy skutečně výhodná
Možná byste si v této situaci mohli říct, že jste na nic lepšího dosud nenarazili, že stejně za tu cenu nic lepšího neobjevíte, že za ty peníze to není zas tak špatná volba. Můžete mít pravdu, ale myslím, že takovéto slevování ze svého životního standardu (viz předchozí článek) může být v konečném důsledku pro náš život velmi drahé.
Určitě jste to všichni alespoň jedenkrát zažili, když jste si kupovali nějaký skvělý výrobek za fantastickou akční cenu a nakonec zjistili, že ten úžasný výrobek nedělá to, co v reklamě slibovali, že nedělá nic, že vlastně vůbec nefunguje. A co vám zůstalo? Nefunkční výrobek, který vám doma překáží, za který jste zaplatili „skvělou" cenu a pokaždé, když se na něj podíváte, popadne vás vztek, že jste naletěli.
Někdy na první pohled zdánlivě výhodná nabídka se nám může v budoucnu hodně prodražit. A takhle nějak podobně si myslím, že to funguje i s pořizovanou nemovitostí. U domu/bytu jste se svým postojem konfrontování neustále a pocit nespokojenosti, nebo dokonce vzteku, není zrovna dobrý „spolubydlící". Asi máte všichni zkušenost s tím, že když vás někdo naštve, tak toto své naštvání přenášíte i na ostatní lidi, kamarády, manželku, děti, podřízené. A právě tyto negativní emoce, které vás po kapkách každý den plní, se dostávají do vašich důležitých vztahů a v konečném důsledku je mohou i zničit. Sám tedy vím, jak je obtížné zůstat trpělivý a hledat to, co mi opravdu vyhovuje, že máte pochybnosti o všem možném. Ale také mám zkušenost, že je důležité být otevřený nečekaným nápadům a příležitostem.
Jak jsem našel bydlení
Asi před osmi lety jsme bydleli já, moje žena a tříletý syn v pronajatém bytě o 30 m2 v Dobříši, což je malé městečko asi 40 km od Prahy. Již nějakou dobu jsme hledali možnost pořídit si vlastní bydlení někde v okolí. Zkoušeli jsme kde co, ale výsledek, jaký jsme očekávali, se stále nedostavoval, a my jsme cítili, že to nikam nevede. A tak při jednom podzimním večeru ze ženy vypadlo: "Pojď do Brna!" Já jsem zprvu vůbec nechápal, co mi sděluje. "Chceš jet na výlet do Brna," zeptal jsem se. "Ne, pojď se přestěhovat do Brna," říká žena.
Ještě teď si pamatuji, že jsem se zmohl na jedinou větu: "Blázníš? Já jsem Brnem jednou projížděl. Ty to tam znáš?" Nicméně byl jsem naprosto konsternován jistou odpovědí: "Ne, ale je tam hezky..." Dál tento rozhovor toho večera nepokračoval, ale měl kupodivu pokračování, neboť jsem druhý den koupil inzertní noviny a po jejich otevření čtu: Prodám podkrovní byt v Brně (podotýkám, že šlo o inzertní noviny pro Prahu a okolí). To už mi jako náhoda nepřipadalo, a tak jsem zavolal na ono číslo, kde jsme se domluvili s velmi příjemnými lidmi, a opravdu se přestěhovali do Brna, kde spokojeně obýváme onen podkrovní byt.
Ujasněte si své požadavky
Zní to možná jako pohádka, zázrak, nebo čiré bláznovství. Možná, že to tak na první pohled vypadá, ale já jsem přesvědčený, že je to pouze výsledek našich předchozích úvah a vědomého nastavení životního standardu (viz předchozí článek). Naše poměrně jasná představa byla výsledkem mnoha našich domácích diskuzí, co chceme, co se nám líbí a co ne. Tedy jakási specifikace. Měli jsme celkem jasno, že chceme bydlet ve městě, nicméně Praha se svým rytmem a dopravou byla pro nás oba příliš velká, a protože jsme oba spíše „přírodní typy", důležitým faktorem bylo, jak rychle a jak dlouho trvá se dostat za město do přírody na kolo, brusle, výlet.
Já naopak se svou profesí stavaře jsem si říkal, že bych chtěl bydlet v nějakém větším městě, kde je předpoklad větší výstavby než v nějakém malém, okresním městečku. Také možnost kulturního vyžití (kino, divadlo) a možnost výběru škol pro děti bylo téma, o kterém jsme doma diskutovali. Takže určitě těch požadavků nebylo málo, a když se na to dívám zpětně, vše směřovalo k nějakému většímu klidnějšímu městu.
To je všechno pěkné, asi si řeknete, ale důležitá je přeci práce a přestěhovat se někam, kde to vůbec neznám, bez toho, abych měl zajištěnu obživu rodiny, je přeci nesmysl. Máte samozřejmě pravdu, toto je velmi důležitá otázka a je nutné ji řešit jako jednu z prvních. Já jsem v té době pracoval jako technický manager pro jeden nadnárodní obchodní řetězec a měl jsem na starosti technickou stránku všech obchodů v Čechách a na Slovensku. Tudíž většinu času jsem stejně strávil na cestách mezi jednotlivými obchodními centry. A z Brna to do většiny míst bylo podstatně blíž než z Dobříše. Místo času na cestách jsem se tak mohl věnovat více své rodině. Takže vše zapadlo tam, kam má, jako nějaký obrázek puzzle, a ten zprvu bláznivý nápad doprovázený jasným pocitem měl nakonec i naprosto logické souvislosti.
Nestačí "jen" bydlet
Když se tak dívám kolem sebe, kam se mnoho lidí stěhuje, jaké domy se staví a hlavně prodávají a kupují, připadá mi, že mnohokrát převládají hodnoty a myšlenky hlavně postavit dům (byt) a je celkem jedno kde a v jakém prostředí. Však si nějak zvykneme a proč dávat na nějaké nejasné pocity, když ani nedokážeme přijít na jediný logický důvod, proč ho máme poslouchat. Možná právě proto, že si jen v tom okamžiku nejsme vědomi logických souvislostí a ten nejasný pocit nám dává zprávu o tom, že něco uniká naší pozornosti, že máme zbystřit a třeba si jen dát trochu času na to, abychom si položili otázky a hledali na ně odpovědi. Často se totiž při koupi nemovitosti jedná o celoživotní úspory a věřte mi, že jsem byl několikrát ve své praxi svědkem, jak důvěřiví lidé naletěli a i přišli o své peníze jen proto, že pomyslně „mávli rukou" nad svým špatným pocitem anebo nepoužili zdravý „selský rozum".
Na závěr se ještě vrátím ke svému prvnímu příběhu s koupí, respektive nekoupí pozemku. Budete se možná divit, ale má své pokračování. Díky své profesi stavebního dozoru jsem se dostal k lidem, nebo spíše k pánovi, který koupil onen zmiňovaný pozemek a začal zde stavět dům pro svou rodinu. Budu teď trochu spekulovat, ale faktem je, že se ještě před dokončením domu rozvedl a musel se nastěhovat do rozestavěné stavby. Náhoda? Možná. Ale třeba právě při poslouchání pocitů, kladení si otázek a hledání jejich odpovědí, vzájemné komunikaci mezi partnery a ujasnění si skutečných potřeb rodiny by výsledek mohl být úplně jiný. Z těchto zdánlivě samozřejmých věcí se totiž skládá spokojený život, úspěšná koupě nemovitosti, fungující a spokojený domov a spoustu dalších věcí.
Když se rozhlédnete kolem sebe, vidíte, že je to tak samozřejmé?
Ing. Martin Škornička (více o něm zde)
Autor: Redakce PŽ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.