Jaké výtvarné potřeby si pořídit do začátku?

Stále více žen se v současnosti dostává do situace, která si žádá brzký návrat z mateřské dovolené do zaměstnání. Týká se to žen s dobrou a zajímavou pracovní pozicí i maminek samoživitelek. V takových chvílích tedy stojí rodiče před závažnou volbou. Chůvu nebo mateřskou školku

Co má rodič dělat, když ho dítě nechce poslechnout, jak silná má být reakce? V minulém článku jsem psala o tom, že jsme jako rodiče tak trochu zapomněli na to, že by děti měly poslouchat. Co to ale vlastně znamená, koho nebo co by měly poslouchat? Jak ono to s tím posloucháním vlastně je?

V současné době stále přibývá maminek, které se pustí do podnikání či práce ještě dříve, než jejich děti začnou chodit do školy nebo školky. Dokonce se pro ně začalo uchycovat i jméno: „maminkatelka". Když jsou děti již větší a chodí do školy, většinou není tak velký problém skloubit práci a péči o děti, protože na práci mají ženy více času. Proč ale mnohé maminky začínají s prací ještě dříve? A skutečně lze obojí dělat naráz a ještě k tomu dobře?

Chystáte se do porodnice? Řešíte problémy Vašeho malého, anebo velkého školáka? Přemýšlíte, jak zabavit předškoláky? Nevíte si rady se svým miminkem? Internetový portál Rodicum.cz vám poradí, jak úspěšně zvládnout výchovu dítěte každého věku.

Dětský vztek je něco, s čím se při výchově svých ratolestí potká snad každý rodič. Asi se všichni shodneme na tom, že nejde o nic příjemného, avšak vyrovnat se s tím a nějak se vůči tomuto dětskému chování vyhranit zkrátka musíme. Jak se tedy zachovat, když se dítě vzteká, například si sedá nebo lehá na chodník nebo nechce jít ven z obchodu, protože nedostalo hračku nebo pamlsek, který si nyní chce vynutit? Lze takovým situacím předejít, nebo se s nimi musíme smířit a trpělivě čekat, až z toho dítě "vyroste"?

Nedávno jsem se při poslechu jednoho rozhlasového pořadu pozastavila nad dotazem posluchačky, která se ptala, zda její šestnáctiletý syn může trpět „syndromem vyhoření". Prý ho nic nebaví, do ničeho se mu nechce. Pokud vím, syndrom vyhoření je stav postihující lidi, kteří se dlouhou dobu - několik let - věnují jednomu povolání. Typickým příkladem jsou učitelé s mnohaletou praxí.

Určitě to znáte: Jedete i s dětmi na víkend ke svým či partnerovým rodičům a vaše doma vcelku obstojně a ukázněně fungující dítka jsou v přítomnosti babičky a dědy jak utržená ze řetězu. Pravidla zavedená doma jim najednou nic neříkají, všechno pokoušejí a u babičky s dědou jim téměř vždy vše projde. A vy jste po víkendu otrávení a rozladění z toho, jak se děti chovají, pochybujete o svých výchovných schopnostech a jste naštvaní na děti, na babičku s dědou i na sebe.

Jdete po obchodním domě, prohlížíte výlohy a najednou vaši pozornost upoutá vztekající se dítě. Jistě každý z nás byl alespoň jednou v životě svědkem této situace. V duchu si řeknete: "To ho jeho matka neuměla vychovat," a jdete dál. Co už ale málohoho napadne, je zamyslet se nad tím, že příčinou tohoto chování není třeba jen pouhá rozmazlenost, ale něco mnohem závažnějšího. Ptáte se, co by to mohlo být? Jedním z možných důvodů by totiž mohla být porucha autistického spektra (PAS) neboli autismus.