Co jsou magnety NeoCube? Magnetická stavebnice pro relax

Kam poslat své dítě do školy? Která škola je ta správná? To jsou otázky, kterými se pomalu začínají zabývat rodiče předškoláků zvlášť ve větších městech, kde jsou různé školy a s nimi různé možnosti. Rodiče si často lámou hlavu, která škola je nejlepší, sbírají rady kamarádů a kamarádek, kteří už děti ve škole mají, snaží se "ulovit" nějakou nápovědu na internetu či z jiných dostupných zdrojů.

Je druhý měsíc poté, co nastoupily děti do školky po prázdninách. Nastoupily nové děti, i ty, které už do školky chodily. Jejich chování mě inspirovalo k napsání tohoto článku. Mám totiž pocit, že ve většině rodin je dítě středobodem vesmíru, kolem kterého se vše točí: máma, táta, babička, dědeček, případně starší sourozenci. Jako by existovalo nepsané pravidlo: být k dítěti hodný a vše řešit po dobrém. Opravdu je ale tohle pravidlo užitečné?

Tento článek chci věnovat češtině a pokusit se na tento jazyk a jeho literaturu podívat jinak než pouze kriticky. Mnoho lidí a možná i vy sami můžete mít pocit, že úroveň češtiny upadá a že dnes už nikdo pomalu nemluví spisovně. Jsou ovšem momenty v naší literatuře a vlastnosti češtiny, na které můžeme být právem hrdí, a to bez ohledu na to, jaká je v současnosti úroveň našeho jazyka.

Známe ji asi všichni. Wikipedie - otevřená internetová encyklopedie „se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolníci z celého světa". Jednoho takového dobrovolníka jsem se blíže ptala, proč a čím přispívá, co mu to dává a vůbec jak se žije nadšenému přispěvateli na „planetě Wiki".

Je léto, čas dovolených, příležitost vycestovat k moři či jinam do zahraničí a uplatnit znalosti cizího jazyka. Při představě použití angličtiny nejen na kurzu, ale i v praxi, se mnohým lidem stáhne žaludek úzkostí a hlavou jim proletí myšlenka, že na té poslední hodině s "if" měli dávat větší pozor. Jak jste na tom vy?

Narozením se stáváme součástí lidské společnosti a začínáme žít svůj život. Se všemi situacemi, které nám život "přihraje", si musíme nějak poradit. Jsme-li děti, významně nám s orientací v životě pomáhají rodiče, v dospělosti pak víc a víc spoléháme sami na sebe. S postupujícím věkem přibývají i naše životní zkušenosti. Opakovaně se ale ocitáme v situacích, které jsou pro nás nové a zažíváme je poprvé. Například vstupujeme poprvé do manželství, poprvé jsme rodiči, naše dítě jde poprvé do školy a podobně. My se pak mnohdy trápíme tím, že nevíme, jak se v těchto situacích zachovat a co nám přinesou. A dostavují se strachy a obavy: Co když to nebudeme dobře zvládat?

V tomto článku chci díky jednoduchému historickému přehledu vývoje vzdělanosti v našich zemích nastínit, jak tato potřeba, tedy potřeba vzdělanosti, vznikala, jak souvisela s vývojem společnosti a jaká souvislost je mezi školskými reformami a vývojem společnosti dnes.

Každý, kdo má děti, se musel rozhodnout nebo toto rozhodnutí bude muset udělat, do jaké školky či školy zapíše své dítě. Kromě státních škol si může vybrat z různých nestátních, privátních škol, které mají své vlastní pojetí výchovy a vzdělání, z nichž nejznámějšími jsou alternativní směry waldorfské či montessori pedagogiky. V tomto článku se pokusím podat přehled o těchto alternativních směrech a nahlédnout na jejich uplatnitelnost ve 21.století.